Revizní zpráva – kvantita, fikce nebo kvalita?
Práce revizního technika je určitě těžko nahraditelná. Je vykonávána v různých formách a v celém technicky vyspělém světě. V podstatě je jedno jak se odborník, který tuto činnost provádí, nazývá, důležitější je náplň této činnosti, která je určující pro porovnání např. v rámci EU.
Jde především o vysoce odborně připraveného pracovníka – technika, který dokáže teoreticky získané znalosti v oblasti technických předpisů a technických norem porovnávat s reálným stavem zařízení nebo instalace a dovede o tom vydat zprávu ve formě technického protokolu.
Příspěvkem bych chtěl především vyvolat zamyšlení nad formou, přehledností a hodnověrností útvaru, který je nazýván revizní zprávou a který bývá dosti často blíže povídce, ve které je dovoleno i fabulovat a vytvářet různé fikce.
Dosti smutnou realitou je, že klesá prestiž revizních techniků a zdá se mi, že dokonce nejvíce se takto děje právě ve Vašem oboru elektrotechniky. Příčin je samozřejmě více. Osobně přičítám zmíněný trend velkému počtu revizních techniků, jakémusi boji o revize a klientelismus při jejich zadávání, závislosti revizních techniků na odměně za provedenou revizi, malému zájmu investorů na odhalení nedostatků nejen z hlediska bezpečnosti, ale i v použitých technologiích a v dodržení projektu. Na vině je i velká diferencovanost v přípravě revizních techniků v kurzech pořádaných různými agenturami, především bych zdůraznil vliv velmi často značně odlišných výkladů a názorů lektorů.
Úroveň revizí, které jsem měl možnost prohlédnout, by se dala na pomyslné procentní stupnici znázornit mezi asi 5 až 100 %, jsou to jak naprosté fikce a formální revize, tak vysoce kvalitní a na nejvyšší možné úrovni zpracované technické dokumenty. Domnívám se, že tento stav není dobrý a existují jednoznačné poznatky o tom, že investoři ze zemí EU jsou docela dobře o tomto stavu informováni. Do budoucna se takový přístup k revizní či kontrolní činnosti může vymstít celé profesní skupině revizních techniků a to především z důvodu významného poklesu hodnověrnosti.